Zimní dovolená v Salcbursku je více než jen lyžařská dovolená. Salzburg – toto staré malebné město vám nabízí mimořádný kulturní zážitek a platí jako zástupce fantastického lyžování mezi více než 100 letovisky v celé „spolkové zemi Salcbursko“. Salzburg se nachází na místě někdejšího římského města Javavum, které bylo jednou z nejdůležitějších obchodních křižovatek v římské říši. Krásné barokní město, které zde můžete vidět dnes, bylo postaveno během 17. a 18. století. Zdejší muzea a paláce svědčí o fascinující historii města.

Jak se říká, žádný učený z nebe nespadl. A tak bych vám rád, přátelé, dal pár těch nejobecnějších rad, faktů a doporučení v čem a s čím vyrazit do hor.

Na celou Evropu se za poslední měsíc sneslo neuvěřitelné množství sněhu. Obchody se zimním sportovním zbožím doslova praskají ve švech. Vedle klasických lyží se na pultech začaly objevovat sněžnice – novinka s dávnou historií. Sněžnice znali lidé už před téměř 6000 lety a nyní se tento (ne)dopravní prostředek vrací opět na výsluní.

Zvoní budík. Je jedna hodina ráno. Být to normální den, ani mě nenapadne na jeho žalostné pípání reagovat. Dnes ale ladně a pln energie skáču z postele. Není se čemu divit, dnes vyrážíme na hory.

Venku konečně sněží, v televizi běží upoutávky na olympiádu ve Vancouveru a já vzpomínám na Krkonoše před 35 lety. Na zimním kurzu pražské Fakulty tělesné výchovy jsme měli na zápočet absolvovat desetikilometrový biatlon, tedy běh na lyžích spojený se střelbou z malorážky.

Očekával jsem pěknou dřinu. Nebyl jsem žádný Bjorndahlen, a tak jsem doufal, že nebude důležité, jak skončím, ale že dojedu v limitu. A také jsem doufal, že budu slušně střílet, abych nemusel běhat trestná kolečka. Mělo to ale být komplikovanější.

Welllington, Nový Zéland – Osmičlenná ženská skupina v pondělí 23. 11. zahájila výpravu na Jižní pól na lyžích. Dámy vyrazily ze základny na Antarktidě. Tato expedice se koná v rámci 60. Výročí zemí Commonwealthu, Britského společentsví, který čítá 53 bývalých britských kolonií.

Lyžování v Nizozemí, toto slovní spojení by asi leckomu připadalo trochu uhozené. A v podstatě zcela oprávněně. Většina území tohoto státu se nachází technicky pod hladinou moře a i zbytek země je téměř úplně plochý. Proto také Nizozemí všichni spojují spíše s bruslením na místních zamrzlých kanálech, než se sněhem nebo dokonce lyžováním. A přesto má Nizozemí celých osm zastřešených lyžařských center.

Tak budou některá střediska v blízkém budoucnu lákat lyžaře, dají-li na doporučení studie jedné ze švýcarských škol cestovního ruchu. Čekání ve frontě může být za několik let přežitkem alespoň pro návštěvníky, kteří si pořídí skipas, zaručující přednost na vlecích a lanovkách. Předbíhat by tak mohli nejen závodníci či děti z lyžařských škol, ale každý, kdo si připlatí. Výzkumný tým oné školy dospěl k závěru, že díky takovému extra skipasu by střediska byla atraktivnější a i více vydělala.

Otázka, je-li někde ve vesmíru voda, která by umožňovala vznik života, se pro lyžaře jednou nutně musí změnit v otázku hlubší: Je vůbec ve vesmíru sníh? Rozruch způsobil již téměř před dvaceti lety jistý americký vesmírný fyzik Louis Frank, když prohlásil, že ve vesmíru objevil gigantické sněhové koule. Mělo jít o dvaceti- až čtyřicetitunové hroudy sněhu o velikosti domu, které ostřelují Zemi až třicettisíckrát za den. Představa, že by zde přistály a vytvořily “hotový” kopec, je však nereálná. Navíc Frankovi kolegové byli k jeho zjištění velmi skeptičtí, nehledě na to, že žádná vesmírná sonda dosud nebyla sněhovou koulí zasažena.