Když pomyslíte na běžky, co se vám vybaví jako první? Starý Krakonoš s dlouhým vousem, který se sám za kruté vánice pomalu šplhá do zasněžených kopců. Nebo ultramoderně oblečený sportovec, kterého pro jeho rychlost nezachytíte ani v cílové rovince. Nejspíš obojí. Ani v nejmenším vás však nenapadne, že na běžkách byste mohli stát právě tak i vy.
Je tomu několik let nazpět, v dobách, kdy jsem ještě nebyl zdaleka tak dobře zasvěcen do největších tajů lyžování. Když jsem jednou na horských svazích potkal lyžaře s lyžemi se jménem, které mi nic neříkalo. Nebyly to ale lyže staré. Přestože nebyly nijak výrazně profilované a byly ploché, měly nový moderní design. Vždy když jsem se pozorně podíval na dotyčné lyže, viděl jsem na nich tehdy pro mě neznámý nápis Lusti. Nedalo mi to, a tak jsem začal zjišťovat o těchto lyžích více. Ano, všichni dlouholetí čeští lyžaři dobře znají firmu Sporten, ale málo který už ví, jak na tom v současnosti tato firma z Nového Města na Moravě je. A o žacléřském Lusti ani nemluvě. Jen málo zasvěcených má to štěstí, znát tuto českou značku.
Venku konečně sněží, v televizi běží upoutávky na olympiádu ve Vancouveru a já vzpomínám na Krkonoše před 35 lety. Na zimním kurzu pražské Fakulty tělesné výchovy jsme měli na zápočet absolvovat desetikilometrový biatlon, tedy běh na lyžích spojený se střelbou z malorážky.
Očekával jsem pěknou dřinu. Nebyl jsem žádný Bjorndahlen, a tak jsem doufal, že nebude důležité, jak skončím, ale že dojedu v limitu. A také jsem doufal, že budu slušně střílet, abych nemusel běhat trestná kolečka. Mělo to ale být komplikovanější.
Welllington, Nový Zéland – Osmičlenná ženská skupina v pondělí 23. 11. zahájila výpravu na Jižní pól na lyžích. Dámy vyrazily ze základny na Antarktidě. Tato expedice se koná v rámci 60. Výročí zemí Commonwealthu, Britského společentsví, který čítá 53 bývalých britských kolonií.
