Specifika počasí na horách
Neexistuje špatné počasí, pouze špatné vybavení.
Věříte našim „rosničkám“ v jejich předpovědích teplot a počasí na horách? Ano? A viděli jste již někdy nějakou rosničku v 3 000 m. n. m.? Popravdě, já jsem tedy tu čest neměl. A tak není divu, že se často mýlí, tedy pozor!
Napsal: Jakub Rejnuš
Není to ani tak absencí jejich výskytu na horách, jako spíš naprosto specifickým mikroklimatem nikoliv každých hor, ale každého údolí. Zvláště v dosti členitém terénu se může počasí a teplota měnit o 100% během několika minut. Pojďme si tedy říci něco o počasí na horách, ať víme, co sledovat a jak se na lyžovačku připravit, tak abychom si ji užili a neprotrpěli. Ať chceme, nebo ne, pořekadlo, že štěstí přeje připraveným, zde platí dvojnásob. Když podceníme přípravu na hory, může se stát, že náš výlet nejen protrpíme, ale že budeme dokonce nuceni požádat doktora o neschopenku. A to asi nikdo z nás nechce.
Přirozené bariéry
Když se vydáváme do vyšších hor, neměli bychom sledovat počasí pouze v konkrétním středisku, ale prohlédnout bychom si měli mapu celých Alp. To proto, abychom zjistili, jaké proudění větru naše svahy (vzhledem k jejich orientaci) bude ovlivňovat. V úvahu také musíme vzít, že modely nedokážou nasimulovat vývoj počasí tak přesně, jak bychom potřebovali, hlavně díky prudkým změnám nadmořské výšky v horách. Je-li například naše lyžařské středisko ze západu ohrožováno hustou oblačností ve výšce 2 700 metrů, bude nás tato informace zajímat pouze v případě, že ze západu není chráněno přirozenou bariérou v podobě dalšího horského štítu, který je vyšší než oblačnost.
Teplota vs. pocitová teplota
Možná jste již o těchto rozdílných termínech slyšeli. Teplota je ukazatel tepla. Najít ji můžeme na teploměrech. Bohužel v horách nám příliš o skutečné zimně (pocitové teplotě) nic moc neřekne. Jak nás asi napadne, srovnávat hory se středomořským, stálým a periodicky se opakujícím počasím bez větších výkyvů nelze. V horách je teplota, ovlivňována nejen nadmořskou výškou, ale i větrem, orientací údolí, počasím a také tlakem. Tyto všechny faktory ovlivňují tzv. pocitovou teplotu, tedy teplotu, kterou ucítíme. Tím se myslí, že když je venku –14 stupňů, my si můžeme připadat, jako by venku bylo i –20. Právě z těchto důvodů se doporučuje vozit sebou na lyžování více oblečení, jelikož sundat jej při vyšších teplotách můžeme vždy. Nicméně obléci se, až uhodí zima, bude problém, pokud nebudeme mít do čeho.
Zkušenosti nelžou
Ze zkušeností sebe a kolegů doporučuji, i když si věříte, zkontrolovat si navzájem vše potřebné. I mistr tesař se může utnout a je lepší komplikacím předcházet než je muset operativně řešit na svahu. Nebojte se jít se ohřát do ski restaurací a bufetů, i když nemáte dostatek peněz na celé jídlo. Dejte si kávu, nebo polévku a, není-li to tedy restaurace v pravém slova smyslu, k tomu klidně rozbalte svoji bulku. I Rakušané takto na horách často stolují. A když budete mít euforii z prvního dne na horách, kroťte ji. Dělejte si pauzy a nevyčerpejte se hned první den. Další dny můžete trpět.
Sranda až na druhém místě
Každý ví, že hory nejsou žádná legrace. Že s nadmořskou výškou vzduch řídne a mění se tlak. I inverze dokáže znepříjemnit den strávený na horách. Vzhledem ke všemu výše uvedenému a ke geografické poloze naší republiky, nejsme jednoduše zvyklí na takovéto podnebí a prudké změny a naše tělo je hůře snáší. Vzpomínejte, nestalo se Vám někdy, že jste po sjetí sjezdovky nemohli popadnout při prvním dnu lyžování dech? To nebylo kvůli Vaší fyzické nepřipravenosti, ale kvůli podceněné aklimatizaci. Neriskujte při sjíždění hor. Vždyť infarkty jsou jednou z nejčastějších příčin úmrtí na horách! Každý z nás potřebuje rozdílnou dobu na aklimatizaci a tak nespěchejte na své kolegy, když budou pomalejší. Přece jen je lepší chvíli počkat, než být pak svědkem tragédie.
Doporučení
Suma sumárum se říká, že by každý, kdo na horách nežije a jede si zalyžovat nebo jede prostě jen do hor, má dobře znát aktuální klimatické podmínky, být dobře vybaven oblečením, znát kontakty na místní organizace poskytující rychlou pomoc při nesnázích. Nikdo by neměl přeceňovat své schopnosti a výdej energie rovnoměrně rozložit do celého dne a pravidelně ji doplňovat i odpočívat (Nezapomeňte na energetickou hodnotu jídla). Nikdo by se neměl pohybovat po horách sám a myslí se tím i značené trasy. Pokud už nutně musíte vyrazit někam sami, dejte o sobě raději vědět horské službě. Každý by u sebe měl mít více oblečení (např. v batohu), které lze v případě nutnosti použít. A nestyďte se, lyžujete-li ve skupině, upozornit na vaše vyčerpání. Není to žádná ostuda. Na prvním místě by měla být zodpovědnost a až pak zábava. A na horách to platí dvojnásob.
Věřím, že až pojedete na hory, vám tyto řádky pomohou a vzpomenete si na ně dříve, než se přihodí něco nepěkného.
Komentáře