Soutěžní článek: Lyžování znamená carving

Cesta k carvingovému oblouku

Abychom vytvořili perfektní carvingový oblouk, musíme projít čtyřmi základními cvičeními:

– Rotace
- Náklon do oblouku
- Zahájení oblouku na vnitřní lyži
- Přisedání

Základem je postoj. Carvingový postoj je postoj snížený, uvolněný. Váhu přenášíme co nejví-ce dopředu – maximální náklon bérců (holení), holeněmi tlačíme do jazyku bot a ruce máme před tělem.

1. Nácvik rotace

• Natočíme hlavu, ramena a trup do středu budoucího oblouku, přičemž váhu přene-seme na vnitřní lyži.
• Říká se, že pohled vede oblouk. Jedeme tedy tam, kam se díváme.
• Pohyb je plynulý, obě paže držíme před sebou tak, aby stále směřovaly dovnitř oblou-ku (ruce mohou být v zápěstí spojené, lépe se tak zpevní trup).
• Trup lze přetočit i výrazněji (vytočit ramena až za sebe, za sebe se i podíváme), avšak snažíme se předejít záklonu, který je nežádoucí, tedy snažíme se stále dívat do středu oblouku
• Abychom docílili správného zatížení vnitřní lyže, nakláníme se co nejvíce do oblouku.
• Cvik vrtule: Při zahájení nájezdu do oblouku střídavě přikládáme paže na břicho a na záda a to tak, že vnitřní paže jde na záda a vnější na břicho.
• Cvik boxer: Při tomto cviku jde vnější paže plynule do boxerského úderu vpřed ve směru jízdy. Díky boxnutí paže přetáčíme trup. Druhá, vnitřní paže je stále u těla. Po-zor na plynulost bodnutí. Pohled stále směřuje do středu oblouku.

Snížený postoj:

Ke správnému zvládnutí carvingového oblouku potřebujeme mít správný postoj. Ideální po-stoj je postoj snížený, který se pokusíme vštípit si pomocí několika následujících cvičení.

• Nižšího postoje dosáhneme cvičením, při kterém budeme při oblouku pokládat obě ruce na vnitřní koleno. Při změně oblouku rozpažíme a při dalším oblouku opět po-kládáme ruce na vnitřní koleno. Zvyšujeme tím tlak na vnitřní lyži.
• Inovací tohoto cvičení, může být to, že na vnitřním koleni zůstává pouze vnější ruka a vnitřní ruka naopak ukazuje vpřed ve směru jízdy (šikmo vpřed)
• Zpříjemněním mohou pak být následující cviky kombinující nácvik rotace a nižšího po-stoje: Využitím špagety (pěnové tenké roury), či hůlek, které uchopíme do obou ru-kou, fixujeme náš trup. Díky této fixaci se snadněji natáčí trup a rotace je ply-nulejší. Obě ruce máme vždy před sebou. Při dalším cvičení využijeme frisbee, umělohmotný talíř, či jiný podobný lehký kruh, který opět uchopíme do napřažených rukou. Hrajeme si na řidiče a to-číme volantem tam, kam chceme jet. Nezapomínejme však na fakt, že nejprve točíme volantem a až na základě otočení volantu se otáčí automobil. Nikoliv naopak.
• Dále postoupíme k cvikům náročnějším, kdy vyzkoušíme rychlé krátké obloučky s intenzivní krátkou frekvencí, přičemž trup směřuje stále přímo dolů ze svahu. Ob-loučky tedy děláme pouze za pomoci nohou. Naši snahu nám usnadní paže, se kterými houpeme při každém obloučku ze strany na stranu. Tím dáváme signál nohám, kam mají zabočit.

2. Náklon do oblouku (zatáčení pouze pomocí náklonu těla do oblouku)

• Trup je fixovaný, ruce máme před sebou zhruba ve výšce hůlek. Máme lehce zvýšený postoj. Celé tělo se naklání do oblouku.
• Cvičení „socha“: Jak už název napovídá, budeme při jeho provádění vypadat jako sochy. Bude-me strnulí. Nakláníme se celým trupem, přičemž paže máme fixované u těla a v pase se nijak nekroutíme ani nenakláníme. Základní cvik „socha“ můžeme obměnit tím, že ruce zkřížíme na hrudníku, čímž zamezíme nežádoucímu pohybu paží. Při sérii takovýchto obloučků mů-žeme zvyšovat náš náklon. Dáme-li ruce v bok, mohli bychom již zvládnout poměrně čistý oblouk bez smýkání. Nezapomínáme na správný předklon (nezakláníme se a tlačíme na přední část lyže).
• Nyní můžeme plynule přejít ke cvičení, kdy vnitřní paže ukazuje šikmo dolů do středu oblouku, a vnitřní paži máme v bok.Hlídáme si správný postoj a nevysazujeme boky.
• Nyní je čas zopakovat cviky se špagetou a s talířem. Jistě se nám to bude líbit, jelikož sami budeme cítit sami na sobě pokrok.

3. Zahájení oblouku na vnitřní lyži

• Zde aplikujeme všechny dosud naučené pohyby a pozice, díky kterým již víme, jak má být tělo a jeho jednotlivé části nakloněny při oblouku. Nyní si dovolíme ještě víc. Za-čneme oblouk začínat skutečně pouze na jedné lyži, konkrétně na té vnitřní. To zna-mená, že vnější lyži zvedneme mírně do vzduchu. Jsme-li dostatečně odvážní, může-me při výjezdu z oblouku zkusit vykrojovat na vnitřní lyži úplně celý otočku bez pomoci lyže vnější.

4. Přisedání

• Tato sada cviků nám pomůže zbavit se strachu z náklonu a kontaktu se zemí.
• Pro nácvik přisedání je ideální prudší svah (červená sjezdovka). Klidně však můžeme zvolit i sjezdovku černou.
• Základním cvičením je šikmá jízda se sednutím: Jedeme šikmo svahem, pomalu snižujeme postoj do dřepu. Spodní paže za tě-lem. Cvik končí tím, že se doslova posadíme a zastavíme. Při přisedání lyže ne-smí ztratit kontakt se sněhem.
• Následuje cvik velice podobný: Při tomto cviku budeme cítit záběr hran lyží, které nás samy z oblouku vyve-zou. Začínáme jízdu lehce šikmo ze svahu. Tentokrát přisedáme ze svahu dolů tak, že se nejprve dotkneme sněhu dlaní, potom teprve zadkem. Čím dříve máme kontakt dlaně se sněhem, tím lépe. Cvik končí opět stejně, tedy dose-dáme a zastavujeme.
• Počátkem dalšího cviku je opět jízda šikmo: Nyní se v oblouku lehce dotkneme vnitřní dlaní sněhu a zase se při výjezdu ob-louku postavíme a zastavíme. Do oblouku přijíždíme v nízkém postoji. Přidat pak můžeme i lehké přisednutí, z kterého se opět narovnáme. Postupně prodlužujeme kontakt se sněhem.

Předpokladem pro rychlé zvládnutí carvingu je bezesporu smýkaný oblouk. Respektive, kdo jej ovládá, má bránu do světa carvingu otevřenou dokořán.

Know – how carvingu:

• Širší postoj: Postoj na šíři ramen umožňuje správné zatížení obou lyží. Kontrolou správného postoje jsou souběžné stopy obou lyží.
• Váha na obou lyžích: Zatížení je rovnoměrně rozloženo na obě lyže (50:50). Důkazem správného zatížení jsou stejně vykrojené stopy ve sněhu oběma ly-žemi.
• Rotace do oblouku: Pohled, paže, ramena, nohy a kolena směřují stejným směrem, a to do oblou-ku. Nebojíme se rotaci zvýraznit a nezapomínáme na to, že hlavní je, podívat se směrem, kam chceme jet.

Závěrem

Nezapomínejte na přísloví, že žádný učený z nebe nespadl. A ani Řím nebyl postaven za jedi-ný den. Stejně tak je tomu i u carvingu. Za několik dní tréninku můžete zvládnout jeho prin-cipy. Avšak než váš oblouk bude dokonalý, je potřeba léta dalšího pilování. Při cvicích myslete nejen na bezpečí svoje, ale i na bezpečí okolních jezdců. Dbejte na ohleduplnost, protože ze začátku budete většinou vy překážkou na sjezdovce. Předtím, než vyrazíte napříč sjezdovkou, podívejte se, zda nejede nějaký lyžař, kterého byste mohli ohrozit. Nenadávejte na rychlé jezdce, nebo na jezdce, kteří se učí stejně jako vy a svým tréninkem vám mohou překážet v jízdě.

Při cvičeních se nebojte pádů. Díky malé rychlosti se není čeho obávat. Navíc, díky carvingu jste mnohem blíže sněhu, takže pokud spadnete, nehrozí vám žádný hrůzostrašný pád.

Závěrem bych vám rád popřál hodně úspěchů nejen na sněhu. Ať si carving zamilujete a ať vás prostě a jednoduše baví.

Slovo autora na závěr: „V textu byly použity poznatky z výukových materiálů určených pro veřejnost a z vědomostí lyžařských učitelů (instruktorů, cvičitelů,…) pohybujících se v mém okolí.“

Jakub „Rejnok“ Rejnuš