Jak se lyžovalo v Risoulu okolo 17. února?

Na nějaký čas sem se odmlčel, jelikož přišlo pravé horské počasí a vychutnali jsme si téměř 4 dny sněžení a „bílé tmy“. Padal sice luxusní pražánek, ale díky špatné viditelnosti si člověk jízdu neužil, tak jak by si představoval. Dnešní den (pátek) však vydal za celý týden.

Pátek začal kontrolou v osm hodin ráno, kdy bylo zataženo a vyhlídky nevypadaly nejlépe. Avšak meteorologové se tentokráte nemýlili a od půl deváté nás „oskar“ masíroval až do půl paté, kdy se přehoupl za horizont a začaly se pomalu vypínat lanovky.

My jsme vyrazili kolem desáté hodiny a vydali se rovnou na nejvyšší vrchol Varsu, Pic de Chabrieres (2750 m.n.m.), odkud jsme se spustili freeridem směrem k vrcholu La Mayt a zpět k lanovce TS Crevoux.

Neužívali jsme však jen načechrané peřiny, ale také jsme pro Vás připravili 3D vizualizace z nejvyššího vrcholu Varsu a ze spousty dalších míst po celém dvoustředisku, takže se máte na co těšit!

Po nafocení velmi kvalitního snowparku ve Varsu jsme se vydali opět na vrchol Pic de Chabrieres, tentokráte však s cílem zdolat druhou stěnu, směrem k sedačce TS Razis a Ts Clos Chardon. Perfektně nasvícené svahy zapadajícím sluncem a prašan po kolena rozdal radosti mnohem více než jsme čekali. Nástup byl noční můrou našim skluznicím, ale po mírném traverzu a ohoblování pár kamenů jsme dostali zaslouženou odměnu.

Cenově přijatelné jsou restaurace na vrcholu Razis, kde doporučujeme Lasagne za 9,5€, případně pizzu od 7,5–8,5 euro. Jako nápoj pllitrový džbánek růžového vína za 4,5 eura. Také stojí za zmínku restaurace v polovině sjezdovky Olympique, kde jsou snacky v podobě panini, sandwichu či burgeru, také za přijatelné ceny. Kolem půl páté nás vyhnaly zavírající sedačky a zapadající slunce.